Od Publikováno: 1 března, 2021Aktualizováno: 1 března, 2021Kategorie: Suplementy, Trénink, Výživa0 komentářů

To, že popularita posilování s každým dalším rokem roste, snad nikoho nepřivádí k úžasu. Sedavá zaměstnání, svalové dysbalance i touha po atraktivním vzhledu jsou jistě dobrými důvody, proč pravidelně navštěvovat fitko. Zajímavé ale je, že napříč roky se ve fitness komunitě drží mezi začátečníky stále ty stejné mýty a polopravdy, které jsou pro zkušenější cvičence nepochopitelné. V našem dnešním článku se tedy podíváme na nejčastější mýty, které panují kolem stravy, cvičení i suplementace.

Mýty o cvičení

Mýtů o cvičení by se daly najít desítky. Nejčastěji se však můžete setkat s tím, že svaly musí po tréninku bolet, aby rostly, že čím víc se potíte, tím více hubnete a také s tím, že cvičením (ideálně sklapovaček) se zbavíte tuku z oblasti břicha. Proč jsou to nesmysly? Na to se detailněji zaměříme v následujících odstavcích.

Svaly musí po tréninku bolet

Nemůžeme se divit, že tenhle mýtus je stále populární. Snad každý z nás někdy slyšel ono známé „co bolí, to roste“. Ve skutečnosti to tak ale rozhodně není. Regenerace svalů a s ní spojený růst je zapříčiněný díky satelitním buňkám a zvýšené expresi kontraktilních proteinů (jako je aktin a myosin). Může to sice znít komplikovaně, ale důležité je vědět, že tento proces je zcela bezbolestný. Když další den po tréninku cítíte bolest, může za ni nahromaděný laktát, který vzniká v důsledku nadměrné zátěže. Dobrá zpráva však je, že jakmile si začnete na trénink zvykat, množství produkovaného laktátu bude menší a svaly tak budou méně bolet. Jelikož začátečníci mohou velkou produkcí laktátu zásadně ovlivnit schopnost trénovat pravidelně, doporučujeme jim místo klasického rozdělení na partie začínat fullbody tréninkem a k určitému splitu se dostat až po čase.

Svaly rostou, i když vás nebolí

Svaly po tréninku rostou, i když vás zrovna nebolí.

Čím víc se potím, tím víc hubnu

Další mýtus, který nás vlastně také nijak nemůže překvapit. Od některých lidí dokonce můžete slyšet rádoby motivační citáty o tom, že „když se potíš, tak tuk pláče“. Už zcela racionálně si ale můžete odvodit, že je to nesmysl a typickým důkazem je třeba saunování. Ačkoliv sauna má obří množství benefitů, o nichž jsme psali i samostatný článek, hubnutí rozhodně není jedním z nich. Samozřejmě se potíte a z těla odchází voda, což znamená, že teoreticky i vážíte mnohem méně. Když ale pravidelně doplňujete tekutiny, budete další den vážit více méně stejně. To ale neznamená, že cvičením nespalujete kalorie. A mít kalorický výdej je, jak se dozvíte v dalším odstavci, základním předpokladem pro hubnutí.

Cvičením se zbavím tuku z břicha

Budu cvičit břicho a z toho tuku, který tam teď mám, se nějak udělají svaly – to dává smysl, ne? Jedná se ale bohužel jen o další velmi častý mýtus. Sval a tuk jsou dvě zcela odlišné sloučeniny a nelze žádným známým způsobem přeměnit jednu hmotu ve druhou. O tom, zda budete hubnout nebo přibírat, ve skutečnosti rozhoduje celkové množství spálených kalorií (tzn. například pohybem, cvičením, ale de facto i kteroukoliv další aktivitou) a celkové množství přijatých kalorií (kolik jídla za den sníte). Když převyšuje výdej, hubnete. Když příjem, tloustnete. V samostatných článcích jsme pro vás pak připravili informace o tom, co je energie a jak zvolit energetický příjem.

Mýty o stravě

Strava se v dnešní době stala poměrně problematickou součástí našeho života a zcela narovinu je nutné přiznat, že v nepřiměřeném množství může být škodlivé všechno – od uzenin, přes sýry a mléčné výrobky, až po takové luštěniny. Je ale nutné znát míru. Tyto tři mýty se ale přeci jen v určitém slova smyslu vymkly kontrole a jsou populární, ačkoliv nemají pevný základ.

Bílkoviny škodí zdraví

Naopak. Bílkoviny naše tělo potřebuje, protože plní celou řadu funkcí od strukturální (nachází se ve svalech i v kostech) přes transportní (hemoglobin zajišťuje transport krvinek) až po hormonální (některé bílkoviny regulují funkci hormonů). Problematický sice může být nadbytek bílkovin, ale stejně tak může zdravotní problém představovat i nedostatek bílkovin. Celá řada studií se shoduje na tom, že pro sportovce není problém ani příjem okolo 3 gramů bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Reálně se tak při nějakém intuitivním stravováním založeném na jedné či dvou porcích masa denně, mléčných výrobcích a proteinovém suplementu rozhodně nemusíte bát.

Vysoké množství bílkovin neškodí

Ani příjem bílkovin kolem 3 gramů na kg hmotnosti se u sportovců nejeví jako problematický.

Pečivo a mléčné produkty jsou nezdravé

„Chceš být zdravý? Tak to bys neměl jíst pečivo ani mléčné výrobky.“ Tohle slyšel na začátku své cesty za lepším tělem snad každý z nás. Co je na tom ale pravdy? Právě že moc ne. Na pečivu ani mléčných výrobcích není v základní podstatě věci vůbec nic špatného. Pokud se chcete vyhnout prázdným kaloriím, vyměňte bílý rohlík za celozrnný. Jestli chcete udělat dobře svému mikrobiomu, dopřejte si místo klasického mléka sklenici kefíru či acidofilního mléka. Ale vyřadit tyto dvě skupiny potravin ze svého jídelníčku je holý nesmysl. Jak popisujeme v celých článcích zaměřených na tuto problematiku, celozrnné pečivo představuje praktickou svačinu do školy či práce a mléčné výrobky představují úžasný zdroj vápníku, vitamínů i celé řady dalších látek.

Musíte jíst pravidelně a po malých porcích

O tom, že člověk by měl za den sníst klidně i 8 porcí jídla, ale jen a pouze o malém objemu, jste již také někdy slyšeli, že? Bohužel je to další ze série mýtů, které vlastně reálně nemají moc racionálních základů. Tento názor se totiž opírá primárně o předpoklad, že více porcí zabrání hladovění a díky tomu nebudete mít tendenci přejídat se nezdravých potravin. Studie ale ukazují, že frekvence jídel nemá vliv ani na pálení tuků, ani na fungování metabolismu. Můžete tedy jíst klidně jen jedno nebo dvě velká jídla za den, pokud vám to vyhovuje.

Mýty o suplementech

Poslední kategorií jsou mýty o suplementech. V souvislosti s touto kategorií bychom vám sice mohli tvrdit, že veškeré doplňky stravy fungují na každého a vy si jich máte koupit co možná nejvíce, ale to dělat nebudeme. Raději se na základě vědeckých studií podíváme na to, co lživého se o doplňcích stravy říká.

Kreatin monohydrát je nebezpečný

Kreatin monohydrát je nejlevnější a vysoce účinnou formou. Podle vědeckých studií je bezpečný, je pravděpodobně nejdostupnější a navíc je prokazatelně lepší nebo stejně účinný jako ostatní formy. Jedinou další formou, kterou můžeme doporučit, je kreatin HCl, ten je však cenově náročnější a většině cvičencům vyhovuje čistý kreatin monohydrát. Při výběru ale preferujte co možná nejčistší formu, jakou je třeba náš Supreme Creatine.

Kreatin monohydrát

Supreme Creatine

Ultračistý kreatin monohydrát nejvyšší kvality z Německa
Chci Kreatin!

Rostlinné proteiny jsou k ničemu

Rostlinné proteiny mají pověst neplnohodnotných a jakýchsi podřadných bílkovin. To ale rozhodně není pravda. Rostlinným zdrojům sice chybí některé aminokyseliny, ale vhodným nakombinováním proteinů tento nedostatek zcela vyřešíte. Toto řešení bychom doporučovali však primárně jenom veganům, protože sehnat kvalitní doplněk je poměrně náročné a pokud si ho budete chtít míchat sami, vyjde vás to poměrně draho. Mnohem efektivnější volbou je tak osvědčený syrovátkový protein – v poměru ceny a kvality vychází skvěle i náš Perfect Milkshake.

Suplementy fungují bez práce

Suplementy jsou doplňky stravy a jak název napovídá, mají za úkol doplňovat už tak pestrou a vyváženou stravu. Rozhodně tedy nemůžete čekat, že po první odměrce proteinu vám začnou svaly růst samy od sebe. Tak to prostě nefunguje a nikdy fungovat nebude. Potřebnou dřinu ve fitku za vás nikdo neodvede. Když ji ale pořádně odvedete vy sami, suplementy vám mohou pomoci vytěžit z tréninku maximum.

BCAA jsou vyhozené peníze

BCAA se chvílemi démonizují, chvílemi vychvalují a člověk vlastně ani neví, co si o tom myslet. Existují sice studie o neúčinnosti, ale naprostá většina výzkumů se shoduje třeba v tom, že BCAA zajistí lepší syntézu bílkovin a podílí se tím pádem i na urychlení regeneraceRovněž to vypadá, že nejvíce jsou z BCAA schopni vytěžit sportovci zaměřující se na intenzivní tréninky s krátkými přestávkami. Nejen kulturistům, ale i vytrvalostním sportovcům, sprinterům či jiným atletům bychom tak rozhodně doporučili před i po výkonu suplementovat třeba NANO BCAA.

Závěr

To by bylo pro náš dnešní článek všechno. S jakým mýtem se ve svém okolí setkáváte nejčastěji? Dejte nám vědět do komentářů a pomozte nám vyvrátit co možná nejvíce zažitých nesmyslů.

Autor článku

Mirek Dvořák
Mirek Dvořákredaktor
Zapálený sportovec, kterého baví všechny druhy pohybu od zvedání činek přes klasickou jízdu na kole až po trekking. Už od svých prvních závodů v silovém trojboji v roce 2015 se zajímám také o výživu i suplementaci. Snažím se kombinovat výsledky vědeckých studií s osobní praxí.