Střevní mikrobiom – co byste o něm měli vědět a jak o něj pečovat?

Věděli jste, že naše tělo je sídlem života i dalších mikroorganismů? Ty spolu s námi žijí v symbióze a reagují na prostředí, v němž žijeme, na stravu a léky, které přijímáme. Porucha rovnováhy mikrobiomu, též mikrobioty, dříve nazývané mikroflóry, může mít za následek vážné poruchy imunity a v neposlední řadě neblahý vliv na psychiku. Téma lidského mikrobiomu je dosti obsáhlé. V dnešním článku bychom se zaměřili na mikrobiom ve střevech.

Co je to tedy střevní mikrobiom?

Jedná se o skupinu mikroorganismů, zejména skupiny bakterií, které ovlivňují funkce našeho těla.  Početně mluvíme až o trilionech bakterií, které pro svůj růst nepotřebují kyslík. Jsou takzvaně anaerobní a osidlují zejména sliznici tenkého a tlustého střeva. Do složení mikrobiomu můžeme přiřadit i několik druhů hub, virů, kvasinek a roztočů. Ty s bakteriemi žijí v symbióze a dohromady tento bakteriální orgán u dospělého člověka váží zhruba 1-2 kg. Pro porovnání, váha lidského mozku je kolem 1,5 kg. Není divu, že je střevní mikrobiom též přezdíván jako „druhý mozek“.

Jaké jsou jeho funkce?

• dokvašují zbytky potravy a tvoří 60 % stolice
• syntetizují biologicky aktivní látky, vitamin K2, částečně i B12
• pomáhají s peristaltikou střev (rytmický pohyb dutých orgánů, které posouvají traveninu jedním směrem)
• dotvářejí imunitní obranu tvorbou specifických protilátek
• produkují hlen, který chrání střevní buňky sliznice

Serotonin je hormon, který se podílí na převodu nervových vzruchů a ovlivňuje nejen naši náladu. V 90 % se tvoří právě ve střevních buňkách, tzv. enterocytech. Zbylých 10 % připadá na mozek nebo krevní destičky. Na jeho produkci ve střevech se podílejí právě zmiňované mikroorganismy a mezi jeho funkce patří správné fungování peristaltiky.  Mimo to výrazně ovlivňuje náladu. Deprese jsou právě spojovány s nedostatkem serotoninu.

Dobré a špatné bakterie?

Ano, je zde zastoupení prospěšných druhů a těch méně prospěšných. Mluvíme o bakteriích kvasných (hodných) a hnilobných (zlých). Kvasné bakterie jako jsou Lactobacillus, Bifidobacterium, Lactococcus, Enterococcus, aj. fermentují naši potravu a jsou pro nás benefitem. V tlustém střevě taky syntetizují melachinon (vitamin K2), který má vztah k metabolismu kostí a cév a částečně i vitamin B12. Naopak ty hnilobné produkcí fenolů, amoniaku a sulfanu způsobují nadýmání a plynatost.

Střevní bakterie ovlivňují funkci trávícího traktu, a to dost zásadně! Od prvotního naštěpení, až po vstřebávání živin, vyprazdňování nebo chuť k jídlu. Nerovnováha tohoto miniekosystému může způsobovat zažívací obtíže, záněty či nespecifické střevní onemocnění (Inflamatory bowel disease; IBD), jako jsou stále častěji se vyskytovaná Crohnova choroba, celiakie nebo ulcerózní kolitida. Je důležité podporovat růst fermentujících bakterií pro mikrobiální harmonii.  Jednotlivé druhy se totiž dynamicky mění v závislosti na skladbě stravy, pohybu, spánku a znovu zmiňované psychice.

Escherichia Coli, Campylobacter, Salmonella, Clostridie se řadí mezi „zlé potenciální patogenní bakterie”. To znamená, že při jejich přemnožení mohou způsobovat právě zmiňované zažívací obtíže přes průjmová onemocnění, až k rozvolňování buněčných spojů střevních buněk (gut-leak syndrom).

Prebiotika, probiotika, synbiotika a jaký je mezi nimi rozdíl?

• Prebiotika jsou konečné nestravitelné složky rostlinné potravy. Spíše je budeme znát pod pojmem vláknina, která zahrnuje složky jako jsou inulin, oligofruktózu, galaktooligosacharidy, laktulóza. Chemicky se jedná o oligosacharidy, které se skládají ze 2 až 10ti jednotek sacharidů. Člověk nemá již enzymy pro jejich konečné rozštěpení na monosacharidy. Tímto vším se bakterie ve střevech živí.

Mimo to vláknina snižuje glykemický index potravin, navazuje volný cholesterol a toxické látky, zvyšuje pocit sytosti, zvětšuje objem stolice a urychluje pasáž střev, která snižuje dobu expozice pro parazity. Kvašením, neboli fermentací bez přístupu vzduchu, bakterie přemění potravinové cukry na organické kyseliny a alkoholy.  Toto všechno ve střevech snižuje pH, tvoří ochranný sliz a potlačuje růst hnilobných bakterií.

• Probiotika jsou pak přímo živé bakterie, které přímo podporují funkci střev. Přispívají k prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku, zácpy a průjmu. Zejména rody tzv. bakterií mléčného kvašení. které jsou běžně přidávány do mléčných kysaných výrobků. Mezi přirozené zdroje probiotik řadíme kefír, podmáslí, zákys, neslazené acidofilní mléko, bílý jogurt zrající v kelímku, kysané zelní nebo fermentované sójové výrobky. Enterococcus faecium je například přidáván i do náplní sušenek.
• Synbiotika jsou kombinace obou výše zmiňovaných a umocňují společný účinek. Konkrétně můžeme mluvit například o zrajícím jogurtu, sám o sobě prebiotikum, do kterého byly přidány živé kultury bifidobakterie.

Jaké potraviny tedy konzumovat?

Vše se točí kolem všude omílaným doporučovaným zásadám racionálního stravování pro zdravou populaci. Dostatek zeleniny, ovoce, kvalitních živočišných a rostlinných zdrojů bílkovin, vlákniny atd. Obecně vzato, naše kvasné bakterie mají rády rostlinnou stravu, nicméně pestrost a kvalita je zásadní. Pozitivní efekt na správnou funkci mikrobiomu mají tyto potraviny:

• zakysané mléčné výrobky (kefír, podmáslí, zákys, neslazené acidofilní mléko, bílý zrající jogurt)
• fermentované potraviny (kvašené zelí, tofu, tempeh, miso)
• celozrnné pečivo, těstoviny, rýže
• jablečný a vinný ocet (snižuje také glykemický index potravin)
• kombucha, kimchi
• česnek, cibule, pór, artyčoky (obsahují fruktooligosacharidy, kterými se bakterie živí)
• bobulovité ovoce, zejména borůvky, ostružiny a maliny
• mandle a pistácie mají zase rády Bifidobakterie
• chilli, zázvor, křen a další pálivá koření

Co naopak omezit?

Jíst pestře a vyváženě platí i v tomto ohledu. Jednotvárná strava s omezeným počtem potravin zaručuje nedostatek některých mikroživin, a naopak zvýšený příjem antinutričních látek obsažených právě v dané surovině

• sekundárně zpracované výrobky a polotovary, konzervované produkty
• přehršel rafinovaného cukru, sladkých potravin a nápojů
• potraviny s umělými sladidly ve velké míře
• tučné a krvavé maso
• konzervanty, aditiva, barviva
• smažená jídla
• konzumace alkoholu (zejména destilátů) 

Čím si dále škodíme?

Nerovnováha střevního traktu může vyústit v širokou paletu různých onemocnění. Přes kožní problémy, alergie, až ke snižování imunity. Rizikové faktory, které jsou pro mnoho nemocí stejné, souvisí i se zdravím nás i našich bakterií.

• časté nadužívání antibiotik
• stres
• nedostatečný pitný režim
• nedostatek pohybu
• nedostatek spánku 

Antibiotika dobrý sluha, zlý pán?

Antibiotika (anti = proti, bios = život) jsou stěžejní při bakteriálních infekcích, mění střevní mikroflóru a logicky hubí vše živé, bohužel i naše prospěšné bakterie. Roli hraje druh antibiotik, koncentrace, frekvence a doba užívání.  Proto je nutné během antibiotické léčby současně užívat probiotika, ať už se jedná o preparáty z lékárny, nebo právě zvýšením konzumace jich prebiotických potravin.

Pokud se nejedná o bakteriální infekci, kterou spolehlivě ukáže zvýšení hladin CRP (C-reaktivní protein) nad 40 mg/l, je zbytečné antibiotika užívat. V opačném případě zvyšujeme tzv. rezistenci, čili neúčinnosti a schopnosti některých bakterií nereagovat a léčbě odolávat.

Mikrobiální osídlení od miminka

Jaké bude složení střevního obsahu u nového jedince, určuje již životospráva matky. Důležitým milníkem je i porod. Při průchodu klasickými porodními cestami si dítě „lokne“ vaginálního sekretu matky a kolonizuje si tak doposud sterilní střeva. Dostává tak velkou výbavu protilátek a značnou imunitu. Při porodu císařským řezem tahle situace nenastává, novorozenci jsou tak v nevýhodě a mají o 20 % vyšší riziko vzniku alergií, astmatu a cukrovky. Důležitá je i výživa. Mateřské mléko totiž obsahuje laktobacily, bifidobakterie a mléčný cukr (laktózu).  Ta, pokud se v tenkém střevě nerozštěpí, stane se potravou právě pro bakterie mléčného kvašení. Studie ukazují, že kojené děti mají pestřejší mikrobiom a jsou v průběhu života výrazně zdravější.

Liší se i napříč různými kulturami

Velikost a složení této velké bakteriální osady je vysoce individuální. Z velké části záleží na genetice a prostředí.  Odolnost a hranice případné nerovnováhy se u každého z nás podstatně liší. Genetickou výbavu, kterou nám předali naši rodiče, ovlivnit nemůžeme. Můžeme ale změnit životosprávu a přístup ke svému mikrobiomu.

Rodinní příslušníci a členové domácnosti mají vzhledem ke stravovacím návykům a sdílení společných prostor složení mikrobiomu podobné. Zajímavé je, že jednovaječná dvojčata jsou si podobná jak vejce vejci i v tomto případě, a to nejen vzhledem. Zajímavé je, že při srovnání střevního obsahu lidí z moderního světa s přírodními kmeny v jižní Americe a Africe, studie ukázaly výrazné odlišnosti. Obyvatelé rozvinutých zemí například ztratili schopnosti kvašení určitého typu potravin, ale dokážou si lépe poradit s metabolismem cizích látek.  Zejména pak těch, které potravinářský průmysl vytvořil, a které konzumuje v potravinách západního světa.

Transplantace stolice? Žádná novinka

Transplantace jater nebo ledvin je dnes zcela normální, ale co stolice? Může to znít podivně, ale své už věděli ve starověké Číně, kdy zmínky o tomto léčebném postupu sahají až do 4. století. V současnosti je tato léčba povolena jen při clostridiové infekci. Cílem je nově osídlit střevní mikroflóru, kterou zničila bakterie Clostridium difficile.  Zhruba 30 g stolice zdravého dárce se podává sondou přes ústa nebo přímo do střev pomocí klystýru. Účinnost je vysoká a v ČR se provede několik stovek transplantací ročně.

Závěr

Střevní mikrobiom je široké téma. Věřím, že nějaké základní pochopení jste z tohoto článku získali a že díky tomu se začnete o svá střeva více starat – je to opravdu důležité.