Co jsou somatotypy a proč jsou důležité?

Každý určitě známe toho jednoho člověka, který může sníst naprosto cokoliv bez toho, aby přibral třeba jenom pár gramů. A známe taky někoho, kdo dokáže během neuvěřitelně krátké doby nabrat tolik svalové hmoty, až nad tím zůstává rozum stát. Jak je něco takového vůbec možné? Každý z nás má jiné genetické predispozice, které ve velké míře ovlivňují, jak se nám v určitých sportech bude dařit. Někdo se narodí s dokonalou postavou na skok do výšky, z někoho naopak bude díky jeho tělesné stavbě skvělý gymnasta. To stejné platí i pro nabírání svalové hmoty. Těm šťastnějším z nás je geneticky předurčen rychlý progres, zatímco lidé na druhé straně tohoto spektra musí pro každé kilo svalové hmoty dřít mnohonásobně déle. Na základě těchto genetických predispozic můžeme sportovce rozdělit do tří skupin podle takzvaných somatotypů. Co si pod tímto pojmem představit? A jak poznám který somatotyp jsem já? Vše důležité se dozvíte v dnešním článku.

Obsah článku

1. Historie somatotypů
2. Co si pod somatotypem představit?
3. Základní rozdělení
4. Nenechte se svým somatotypem unést
5. Jak přizpůsobit trénink svému somatotypu
6. Závěrečné shrnutí

Historie somatotypů

Dělení lidí do skupin podle jejich tělesných vlastností není žádným výmyslem poslední doby. Už Hippokrates přikládal velkou důležitost tomu, v jakém poměru se v našem těle vyskytují čtyři základní tekutiny (krev, žluč, černá žluč, sliz). Na základě jejich množství následně odvozoval charakterové vlastnosti člověka. Pro nás byl ale mnohem důležitější Ernst Kretschmer, německý psychiatr, který ve 20. letech minulého století představil svou typologii osobnosti. Kretschmer zavedl tři základní typy lidské osobnosti, které se odvíjely od fyzické kompozice člověka. Vysocí a hubení lidé měli podle něj sklony k pedantnosti a absenci smyslu pro humor, zatímco nižší a zavalitější lidé by měli vykazovat znaky emoční lability a impulzivního chování. Na toto rozdělení navázal William Herbert Sheldon, jenž představil světu rozdělení na tři somatotypy, které známe dodnes.

Co si pod somatotypem představit?

Jednotlivé somatotypy se liší tím, jaké mají předpoklady pro nabírání svalové hmoty, spalování tuků, v jakých sportech se jim pravděpodobně bude nejvíce dařit a tak podobně. Hned na začátek je ale potřeba upozornit na to, že nikdo z nás nespadá přesně do jedné z těchto tří kategorií. Každý somatotyp je něco jako dokonalý příklad určitého typu sportovce, který má své silné stránky “vytuněné” na maximum, zatímco ve všem ostatním naprosto zaostává. Ve skutečnosti nic jako stoprocentní ektomorf nebo dokonalý mezomorf neexistuje. Všichni jsme někde na spojnici všech tří somatotypů a toto rozdělení nám může pomoci s pochopením našich silných a slabých stránek a tomu přizpůsobit trénink a stravování.

Základní rozdělení

Existují tři somatotypy: ektomorf, mezomorf a endomorf. Rozlišují se především na základě stavby těla a schopnosti nabírat svaly a spalovat tuky. Podle níže uvedené charakteristiky můžete celkem dobře odhadnout, ke kterému somatotypu máte nejblíže. Je ale dost možné, že budete mít pocit, že nespadáte ani pod jeden nebo že naopak odpovídáte popisu více z nich.

Ektomorf

Typický ektomorf se vyznačuje vysokou a štíhlou postavou, dlouhými končetinami, nízkým obsahem podkožního tuku a úzkými rameny. Tělesná stavba ektomorfa mu dává výhodu ve vytrvalostních sportech nebo například ve skoku do výšky. Tento somatotyp nemá problém s nadměrným přibíráním, nemusí si tedy příliš lámat hlavu se složením svého jídelníčku. Pokud se ale rozhodne, že by chtěl nabrat svalovou hmotu, bude s tím mít ze začátku pravděpodobně problémy. Ektomorfové nabírají svaly pomalu a zároveň mají tendenci je rychleji spalovat.

Mezomorf

Nejuniverzálnějšími sportovci jsou mezomorfové. Mají atletickou postavu, která jim pomáhá vyniknout ve většině sportů. Jejich velkou výhodou je, že mají dobré předpoklady pro růst svalů a zároveň i dobře spalují tuky. Z genetického hlediska jsou mezomorfové považováni za největší šťastlivce, protože se nemusí nijak výrazně omezovat ve stravě a zároveň celkem jednoduše nabírají svalovou hmotu. Kombinují v sobě výhody ektomorfů a endomorfů.

Endomorf

Opakem ektomorfů jsou endomorfové. Mají vyšší procento podkožního tuku a sklony k obezitě. Nedělá jim sice problém nabírat svalovou hmotu, to stejné ale platí i pro tuk. Zatímco ektomorf se nadře proto, aby nějaká kila přibral, endomorfa stojí velké úsilí spalování přebytečných kil. Z toho důvodu si musí nejvíce hlídat jídelníček a zaměřovat se na velký energetický výdej. Endomorfové mají ale velkou výhodu v tom, že mohou relativně rychle vidět výsledky své práce v posilovně, což pro ně může být vítanou mentální vzpruhou.

Nenechte se svým somatotypem unést

V tuhle chvíli se může zdát, že život je absolutně nefér, protože ektomorfové vyhráli genetickou loterii a všichni ostatní jsou odsouzeni k celoživotnímu trápení a postavě, se kterou nejsou spokojeni. Už ani nespočítám, kolikrát jsem slyšel něco jako: “Já mám prostě špatný geny, nikdy nebudu vypadat dobře.” To je samozřejmě naprostý nesmysl. Znovu opakuji to, co jsem už psal výše – nikdo nespadá pouze pod jeden somatotyp. Všichni jsme něco mezi tím, ačkoliv je pravda, že každý má blíže k něčemu jinému. Ale i pokud by existoval někdo, kdo by byl dokonalým příkladem absolutního ektomorfa, dokázal by se vypracovat ke svojí vysněné postavě. Trvalo by mu to sice déle a stálo by ho to více dřiny než většinu lidí, ale nebylo by to nemožné. Přijde mi, že mnoho lidí svůj somatotyp využívá jenom jako výmluvu. Legendární Flex Wheeler může být pro mnoho ektomorfů skvělým příkladem a motivací.

Jak přizpůsobit trénink svému somatotypu

Informace o tom, pod jaký somatotyp spadáte, vám v praxi pomůže s naplánováním tréninkového plánu a nastavením správného jídelníčku. Jak už je asi zřejmé, ektomorf a endomorf budou za účelem nabírání svalové hmoty i za účelem hubnutí potřebovat zcela odlišný tréninkový plán, jelikož oba somatotypy mají největší problémy s jinou oblastí. Mějte ale na paměti, že i v rámci jednoho somatotypu je každý člověk jiný a potřebuje trochu odlišný přístup. Trénink nastavený přesně pro váš somatotyp vám proto může, nebo také nemusí vyhovovat. Rozhodně se ale jedná o dobrý odrazový můstek a poslouží vám lépe než nějaký obecný trénink, který nezohledňuje vaše genetické predispozice. Tréninkové plány určené vašemu somatotypu je proto dobré brát na vědomí, ale dívat se na ně, stejně jako všechno ostatní, s nadhledem.

Můžete se inspirovat tréninky, které jsme rozepsali v těchto článcích:

Závěrečné shrnutí

Somatotypy představují rozdělení sportovců do tří skupin na základě jejich tělesné stavby a genetických předpokladů. Nikdo ale nespadá pouze pod jeden somatotyp, všichni v sobě máme něco od každého z nich. Na základě toho, který somatotyp ve vás převažuje, si můžete lépe nastavit tréninkový plán a jídelníček tak, aby zohledňoval vaše genetické predispozice. Somatotypy by ale určitě neměly sloužit jako výmluva na neúspěch při cvičení. Všichni máme sice jiné silné stránky, s dostatkem vůle se ale dá překonat jakákoliv genetická překážka.

Mrkni na náš e-book!