Umělá sladidla a jejich úskalí – 2. část

Tento článek je pokračováním první části článku „Umělá sladidla a jejich úskalí„. První část článku si můžete přečíst zde:

SORBITOL (E 420)

Tento přírodní cukerný alkohol má buď práškovou, nebo tekutou formu. Vyskytuje se v bobulích jako je hroznové víno, třešně, švestky, jablka nebo jeřáb. Vyrábí se hydrogenací glukózy. Má příjemně sladkou chuť a používá se především jako zahušťovadlo, stabilizátor a sladidlo pro diabetiky. Nezpůsobuje vznik zubního kazu a jeho sladivost je oproti cukru poloviční. Mimo to nevytváří hnědé zbarvení, absorbuje vodu a zabraňuje ztrátám barvy a textury. V lékařství nachází své uplatnění při nitrožilní výživě.

• ADI: 25 mg/1 kg tělesné váhy (v přepočtu na 70 kg vážícího člověka: 1,7 g sorbitolu denně)
• výskyt: bonbony, džemy, sirupy, cukrovinky s mátovou příchutí, mražené krémy, dezerty, ústní vody, zubní pasty

Sorbitol je dále metabolizován bakteriemi v tlustém střevě. Nadměrná konzumace u citlivých osob vyvolává projímavé účinky. Je zdravotně nezávadný a v ČR povolen mimo dětskou výživu.

STEVIOLGLYKOSIDY (E 960)

Získávají se složitým procesem z rostliny Stevia rebaudiana, která je v současnosti neschválená potravina nového typu. Stévii nelze narozdíl od steviolglykosidů používat k výrobě potravin. Evropský úřad pro bezpečnost potravin povolil použití steviolglykosidů  jako náhradní sladidlo až v roce 2010. Sladivost je oproti sacharóze 150x vyšší. Nelze jej v těle člověka metabolizovat, neobsahují proto žádné kalorie.

• ADI: 4 mg/1 kg tělesné váhy (v přepočtu na 70 kg vážícího člověka: 0,28 g steviolglykosidů denně)
• výskyt: sportovní doplňky, instantní nápoje, dia výrobky

Zdravotní nezávadnost potvrzují studie z téhož roku. Použití je bezpečné jak pro těhotné ženy, tak i pro diabetické pacienty. Výtažky ze stévie mají naopak antimikrobiální a protizánětlivé účinky. (13) Své věděli již kmeny v jižní Americe, které stévii už po staletí používají.

SUKRALÓZA (E 955)

Toto nejčastěji používané, avšak nejdražší náhradní sladidlo, můžeme koupit pod obchodním názvem “Splenda”. Sukralóza je termostabilní, vhodná pro pečení. Její sladivost je 300-1000x větší než je naše standardní sacharóza. Jedná se o naprosto bezpečné sladidlo. Klinické testování probíhalo jak na zvířatech, tak na lidech, a neprokázalo žádné toxické nebo rakovinotvorné účinky (15).

NEOTAM (E 961)

Tento krystalický bílý prášek je 8000x sladší než sacharóza. Stejně jako aspartam obsahuje aminokyseliny fenylalanin a kyselinu asparagovou. Pro svou tepelnou stabilitu jej často nacházíme v sušených výrobcích a  potravinách s nízkým pH. V produktech ze sóji maskuje její pachuť.

• ADI: 2 mg/1 kg tělesné váhy (v přepočtu na 70 kg vážícího člověka: 0,14 g neotamu denně)
• výskyt: nízkoenergetické nápoje, mléčné výrobky, dia výrobky, instantní polévky, omáčky, mražené pochoutky, sodovky, pudinky, želatiny

Neotam byl schválen v roce 2002. Úřad pro kontrolu potravin a léčiv FDA jej vyhodnocuje jako bezpečnou látku pro konzumaci. Díky odlišnému metabolismu je neotam vhodný pro pacienty s fenylketonurií, jelikož nedochází k produkci fenylalaninu.

Náhradních sladidel je nepřeberné množství. Mezi další patří: erythritol, isomalt, laktitol, maltitol, nebo mantinol (přírodně se vyskytující v mořských řasách).

Bezpečné a zdraví neškodné

Je důležité si uvědomit holý fakt, a sice, že veškeré nové potraviny přicházející na trh jsou podrobeny sáhodlouhým testováním nezávadnosti a přísným schvalováním. V EU je tímto orgánem pověřená EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin). Bez jejich souhlasu se na pultech obchodů žádná nebezpečná potravina objevit nemůže. Mezi zakázané náhradní sladidla v EU je  alitam (E956) nebo glycyrrhizin (E958)

Neexistuje žádný přímý důkaz o tom, že by náhradní sladidla způsobovala rakovinu, ovšem za předpokladu dodržení přípustné ADI (acceptable daily intake; maximální přípustná denní dávka). Díky své vysoké sladivosti se v potravinářském průmyslu používají v malých koncentracích. Jejich konzumace je při dodržení ADI naprosto bezpečná a zdraví nezávadná. Sladidla jsou stále kontroverzní téma, nicméně patří mezi nejprověřenější potravní doplňky. V posledních 25-ti letech vznikly stovky studií deklarující jejich nezávadnost.

Jen tak mimo téma, mnohem škodlivější a prokázaná rakovinotvorná látka u všech věkových skupin je například akrylamid. Patřící do tzv. AGE´s látek, které vznikají při přepalování tuku u smažení nebo grilování. A věřím tomu, že konzumace takto upravených pokrmů je více než častá. Jakto, že tahle skutečnost nikoho neuvádí do rozpaku?

Nic se nemá přehánět

Sladivost jednotlivých sladidel se porovnává ke standardní sacharóze (řepný cukr),  která má sladivost rovné 1. Každé náhradní sladidlo může mít sladivost 10x až 300 000x větší než obyčejný bílý cukr a přitom mít prakticky žádnou kalorickou hodnotu. Takto jednoduše můžeme ošálit buňky na jazyku, ale situace ve střevech je jiná. Lidským organismem mohou být některá nemetabolizovatelná, tudíž způsobují zažívací obtíže, zejména průjmy.

Jejich přehnaná konzumace však vede k nárůstu hmotnosti.^[3] A to jednoduchým principem – sladká chuť je stejně návyková jako sůl nebo drogy. Přehnaná a pravidelná konzumace zvyšuje toleranční dávku. Jednoduše si pak zvykneme na intenzivnější požitek z jídla a nevědomky budeme mít potřebu doslazovat. Zvýšená dlouhodobá glykemie (hladina krevního cukru) poškozuje výstelku cév a vede k rozvoji prvního stádia cukrovky (prediabetes).

Pár výhod

Jsou vhodným pomocníkem při redukčním režimu, kdy vědomě omezujeme konzumaci jednoduchých cukrů. Ze začátku skoro všech úprav stravování nebo krátkodobých dietních restrikcí nás častokrát bohužel sužují ony “chutě na sladké”. Sladidla řešením jsou, ne však dlouhodobým. Nutnost “dát si něco sladkého” tak zaženeme a svůj dietní progress si nemusíme pokazit. Další výhodou může být, že se umělá sladidla neřadí mezi sacharidy, čili nejsou základním vlivem pro růst bakterií. Prakticky vzato, v dutině ústní tak nepodporují tvorbu zubních kazů.

Závěrem

Umělá sladidla mohou být dobrý sluha, ale zlý pán. V dnešním moderním světě máme na výběr. Obecně vzato bychom se měli vyvarovat sekundárně zpracovaným výrobkům. Zdravý přístup k jídlu s důrazem na konzumaci přírodních surovin v prvotní formě a v nejvyšší kvalitě je zásadní. Lžička medu je k oslazení ovesné kaše mnohem zdravější a pro tělo přijatelnější varianta než bezkalorický sirup na chemické bázi s nepřirozenou chutí.

I zde platí pravidlo 80/20, kdy z 80 % bude naše výživa obsahovat základní složky potravin, které naše tělo umí zpracovat a z nichž bude čerpat energii pro život. Zbylých 20 % budiž naše “guilty pleasure” pro chuťové buňky, aneb jedna plechovka light coca-coly týdně ještě nikoho nezabila.

1. MOUREK, Jindřich. Fyziologie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2012. 222 s. sv. 2. ISBN 80-247-3918-X.
2. STAŃSKA K, Krzeski A. The umami taste: from discovery to clinical use. Otolaryngol Pol. 2016 Jun 30;70(4):10-5. doi: 10.5604/00306657.1199991. PMID: 27387211.
3. Canadian Medical Association Journal (2017) www.cmaj.ca/lookup/doi/10.1503/cmaj.161390
4. Drugs and Lactation Database (LactMed) [Internet]. Bethesda (MD): National Library of Medicine (US); 2006–. Saccharin. 2019 Feb 7. PMID: 30000581.
5. COHEN, Samuel M., Lora L. Arnold, and James L. Emerson. „Safety of saccharin.“ Agro Food Ind Hi Tec 19.6 (2008): 26-29.
6. https://www.ceff.info/cz/additives/detail/282?seo=e-954
7. BUTCHO, Harriett H., et al. „Aspartame: review of safety.“ Regulatory Toxicology and Pharmacology 35.2 (2002): S1-S93.
8. SOFFRITTI, Morando, et al. „Aspartame induces lymphomas and leukaemias in ratsa L’aspartame induce linfomi e leucemie nei ratti.“ Eur. J. Oncol 10.2 (2005): 107-116.
9. ŠINDELÁŘ, Miloslav a ROUBÍK, Lukáš. Jsou umělá sladidla nebezpečná? In: Institut Moderní Výživy [online]. 11.3.2018. [vid. datum citování]. Dostupné z: https://institutmodernivyzivy.cz/jsou-umela-sladidla-nebezpecna/
10. https://www.efsa.europa.eu/en/press/news/131210
11. VRBOVÁ, Tereza. Víme, co jíme?: aneb: průvodce „Éčky“ v potravinách. EcoHouse, 2001. ISBN 9788023875041.
12. https://www.dtest.cz/clanek-4197/sladim-sladis-sladime
13. AGUILAR, Fernando, et al. „Scientific opinion on the safety of steviol glycosides for the proposed uses as a food additive.“ EFSA J 8 (2010): 1537.
14.  ČOPÍKOVÁ J. a kol. (2013): Náhradní sladidla. Chemické listy 107, s. 867-873.
15. BERRY, Colin, et al. „Sucralose non-carcinogenicity: a review of the scientific and regulatory rationale.“ Nutrition and cancer 68.8 (2016): 1247-1261.